Hiporehabilitace je nadřazený a zastřešující název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním/specifickými potřebami.
Hiporehabilitace se dělí do 4 disciplín:
1. Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii – HTFE (dříve Hipoterapie)
- metoda fyzioterapie
- využívá přirozený pohyb koně jako rehabilitační prvek
- cílem je zasadit klienta do pohybu kráčejícího koně, dosáhnout pohybové souhry klienta s pohybem hřbetu koně
- aktivují se tak postižené pohybové programy, které jsou způsobeny poruchou CNS, onemocněním nebo úrazem
- pokud je toto programování pohybových vzorů odborně vedeno specialistou pro hipoterapii, tak má významný pozitivní dopad na pohybové a psychické funkce klienta
2. Hiporehabilitaci v pedagogice a sociální praxi – HPSP ( dříve Aktivity s využitím koní)
- oblast pedagogická, sociální, dříve pod názvem léčebné pedagogicko – psychologické ježdění (LPPJ)
- metoda speciální/sociální pedagogiky a práce, která využívá prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním jako prostředek motivace, aktivizace a vzdělávání lidí se speciálními potřebami
- provádějí ji osoby s odborným vzděláním, které prošly praktickým výcvikem- pedagog, speciální/sociální pedagog, sociální pracovník apod.
3. Hipoterapii v psychiatrii a psychologii – HTP (dříve Psychoterapie pomocí koní)
- jedná se metodu psychoterapie, která k terapii lidí se specifickými potřebami využívá širokou nabídku možností prostředí okolo koně (jezdecké stáje, kontakt s koněm, vzájemné interakce)
- zajišťuje ji proškolený personál v čele s psychoterapeutem, psychologem, psychiatrem apod.
4. Parajezdectví
- sportovní využití pro jezdce se zdravotním znevýhodněním, který se s ohledem na svoje postižení za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží